O cestování, koleni a cikánech

14. 06. 2017 8:56:44
Cestování autobusem mnohdy připomíná prostor pro společenské dění. Řeší se tam problémy společnosti a cestující jsou jakýmsi názorovým vzorkem celé komunity. Nevěříte? Přečtěte si můj dnešní zážitek. :-)

Po půlroční pracovní neschopnosti opět v práci – hurá. Jeden by neřekl, jak se pracovitému člověku do práce chce, obzvláště, když má pěkné pracovní prostředí a v práci milé kolegy. Po desetidenním opětovném cestování si, vzhledem ke svému pravému zpola funkčnímu kolenu, uvědomuji, jak je těžké pro invalidní občany, když musejí občas cestovat MHD. Kromě prakticky nepřetržité bolesti (která doufám ustoupí za pár měsíců sama) nejdříve zkouším metro a mám radost jak malá, že na Můstku udělali výtah. Sice mi občas odrazí cizinci s kufry, takže se jako jediná s omezenou pohyblivostí do toho invalidního výtahu nedostanu, ale přece jen to někdy vyjde. Uvědomuji si věci, jakože než dojdu k prázdnému místu, abych si sedla, předhoní mi nějaký rychlejší a o polovinu mladší občan, který mi místo zasedne.

Dnešní cestování probíhalo odvážně autobusem... nástupní místo bez schodů je vážně bezva vynález. Horší je to už se sedačkami, které jsou poměrně vysoko. A tak, než se mi povedlo vysápat se nahoru, doslova shůry se na to místo nacpala jakási asertivní blond dvacítka civící do mobilu. Nutno alespoň říct, že jí to v těch podpatkách a minisukni slušelo. Jen moje koleno, které při sebemenším neočekávaném pohybu bolí jako kráva, to moc nezajímalo. Naštěstí si mě všiml nějaký kravaťák o pár míst dál, kterému jsem při první začáčce málem přistála na klíně, neboť seděl na invalidním sedadle „dole“, a pustil mi sednout.

Super, poděkovala jsem, to mi vždycky v mládí maminka říkávala – Janičko říkej děkuju, prosím, nikam se necpi a pouštěj starší nebo nemocné lidi sednout. No, to je ale už retro vzpomínka a dnešní lidé jsou vychovávání k větší akčnosti, kdo si co neurve to nemá, boj je boj.

A jak si tak sedím, po chvíli nelze přeslechnout rozhovor dvou dam středního věku blízko mě. „To snad není možný, co to je, s tim jako máme cestovat? A ten smrad!“ rozhlížím se, co se děje vidím to, co mi předtím nepřišlo vůbec sledovat – v autobusu jede větší množství cikánů. Píši záměrně cikánů a ne Romů, protože pokud vím, jim samotným nevadí, že jim cikánům někdo říká cikáni, takže mi to pojmenování jistě prominou, pokud to zrovna čtou. Vcelku jedno, zda je to cikán či Rom, důležitý je obsah mého článku. Někteří sedí, jiní stojí a víceméně jedou a není o nich slechu. Až do doby, než se najednou z jejich centra vyeliminuje nějaká dáma, řítící se mezi lidmi rozrážející cestující lokty do stran. Když se konečně prodrala k řidiči, rozlehne se ječák přes celý autobus: „Viděl jste to, co to vezete? Děláte si z nás pane řidiči srandu? Proč je nevyhodíte?“ Řidič evidentně nějakou odpovědí paní cestující neuspokojil, tedy pokračovala: „Jděte je okamžitě zkontrolovat! Nemají jízdenku a my to tady máme všichni platit! Takový černý huby a my máme s nima cestovat! Nepracuje to a dělá to v autobusu bordel! Člověk se tu mezi nima bojí!“ Postupně se dozvídám, že si tam dělají co chtějí a „my abysme to platili“. A hlavně ten smrad!!! Člověk se může smrady poblejt jak ty černý držky smrděj! Jak k tomu my, slušní cestující, přijdeme!!!

Zapínám tedy více mozkové závity a přemýšlím o pojmu „slušný cestující“. Možná je to ta dvacetiletá slečna, co mi zasedla židli, možná, že to je ten pán, co mi pustil sednout (ano, ten rozhodně ano). Možná, že to jsou ty dámy poblíž, co opakovaly to, co slyšely předtím mumlat akční paní běžící za řidičem (která mimochodem sama vypadala, jako když pracuje v nonstopu u Belzebuba. Asi proběhl nějaký ten Egypt a italští předkové. Mezitím slyším řidiče, jak té paní říká, aby na něj za jízdy nemluvila, což sice normální lidi vědí, ale ta paní byla přece rozrušená a to se musí chápat. Kdo by cestoval s takovou černou lůzou. Přemýšlím, co je to tedy vlastně ta slušnost... když člověk takhle cestuje pár stanic, na myšlenky je vždy času dost.

Paní uraženě při další zastávce vystoupila, protože pan řidič nechtěl vyhodit „tlupu cikánů z busu“ a ostatní cestující to jistě kladně ocenili – byla fakt statečná a řekla co je všeobecná pravda. Ti smradlaví cikáni s náma cestují dál a najednou – na zastávce před Florou vystupují...... Dost jich prošlo kolem mě. Zvláštní, cítím nic, občas cigára zaregistrovala jsem Hugo Bosse a Kevina Kleina, jo, z jednoho možná i česnek. Ale to je tak všechno. V autobuse však smrádek přetrvává – jejda, kdopak nám to tu celou dobu smrďánkoval? Ale ano! Je to tam hezká upravená blond slečna. Možná že značkové oblečení a kabelka ještě neznamenají vodu, sprchový gel a parfém. Takovéto jako hnijící ryba v rybářské osadě. Odhaduji to tak na rok neprané oblečení a živočišný puch vzniklý absencí kosmetických přípavků. Vážně chápu, že to ty dvě paní blízko mě tak rozrušilo.

Tlupa cikánů vystoupila a paní melou dál něco o smradu, který ani nejde vyvětrat (a který na další stanici po vystoupení blond slečny kupodivu sám zmizel). A tak se mi chce zapojit se do hovoru. A vysvětlit paním, že kdyby se otočili déle než na pár vteřin, jistě by zaregistrovali centrum smradu stejně jako já a že ta tlupa hulákajících nepřizpůsobivých cikánů co kradou, nekoupili si jízdenku a já nevím co ještě, nebyla tak úplně to, co myslí. Jestli měli jízdenku nebo legitimaci vážně netuším, ale co jsem viděla já, byl zhruba čtyřicátník mistr a „tlupa“ byla evidentně nějaká školní třída studentů jedoucích na praxi – nejspíš ty vyžehlené jednotné montérky a věk cca 15-18 let nebyl jen tak. Ano, možná se jednalo o nějakou speciální pracovní jednotku, možná, že dokonce byli z dětského domova, kdo ví. Ale upřímně, není to jedno?

Paní po zjištění této skutečnosti obratem změnily komunikaci na téma – no to jsme si teda měly vyfotit a dát je na fejsbůk, když se už našlo tolik cikánů, co pracujou.... No, prý se dávám s každým do řeči. Jo, dala jsem se s nimi do řeči. Třeba na téma, že v rámci své profese jezdím často na reportáže. V hrstce zbylých českých fabrik po celé republice mám možnost vidět pracovníky na dílnách. Neříkám, že je to půl napůl, ale vždy je několik cikánů v provozu a tam opravdu „makají jak barevní“. Pokud jsou navíc schopní, ovládají složité výrobní linky, počítače řídící výrobní proces, dělají jednoduše všechno to, jako dělají ti „bílí“. Jen jedna věc je ve firmách jinak – většinou je nikdy neuvidíte pracovat na recepcích, ve vrátnicích, za pultem, v reklamačních odděleních, zkrátka všude tam, kde se mohou face-to-face setkat se zákazníky. Důvod? Je vcelku jednoduchý, protože český zákazník by pak jejich zboží nechtěl. Protože by se jich jednoduše štítil. Stejně jako se říká, že cikáni nechtějí pracovat – já neříkám, že to není pravda, podstatná část nezaměstnaných cikánů skutečně pracovat nechce. Ale stejně tak říkám, že to nechce ani podstatná část bílých „slušných“ občanů. Na doplnění lze ještě uvést – české firmy nemají tedy problém s tím zaměstnat v provozech cikány, mají problém s tím zaměstnávat je tam, kde je může vidět zákazník.

A tak se vás, milí čtenáři, vy, co vám cikáni nevadí, i těch, co vám vadí, ptám.... zkuste si odpovědět třeba jen v duchu na tyto otázky:

1. Kdyby v tom autě jela skupina českých bílých dělníků a třeba se i hlasitě bavila, prděla, krkala a jinak smrděla, vadilo by vám to?

2. Kdybyste odhadli na poprvé původce zápachu (hezká slečna v mini) reagovali byste útěkem k řidiči a žádostí o její vyhození z autobusu?

3. Pokud byste měli vlastní firmu, zaměstnali byste cikána?

4. Zaměstnali byste ho v místě, kde je lidově řečeno „vidět“?

5. Kdybyste učinili obsah bodu 3 nebo 4, případně oba body, myslíte si, že byste měli pak stejný počet zákazníků jako kdyby pracoval cikán „někde vzadu“, kde vidět není?

6. A co vy, kupovali byste si například v supermarketu vážený salám od cikánské prodavačky, nebo byste raději pouštěli lidi před sebe dělajíc, že „se ještě na něco díváte“, jen aby na vás vyšla třeba prodavačka špinavá jak prase dloubající se v nose, ale hlavně, že je bílá?

7. A když byste vzešli ze všeho jako ti, kdo se dívají na činy, nikoliv na barvu pleti, myslíte si, že by pak váš přístup tolerovali vaši přátelé a neměli by vás proto za divného?

8. Dočetli byste můj článek až sem, pokud by hned ze začátku vypadalo, že ti cikánští učňové prostě jen jeli se svým mistrem do práce, seděli nebo stáli a dovolili si cestovat v MHD s bílými občany, nehulákali a nebyli těmi, kdo smrděl?

Pěkný černobílý cestovní den přeji....

Autor: Jana Henychová | středa 14.6.2017 8:56 | karma článku: 30.05 | přečteno: 3932x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 104 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 248 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 144 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1739

Ferda Mravenec - práce všeho druhu :-)

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...